• česky
  • english
  • deutch
  • rusky
  • slovensky

Inteligence (IQ)

Definice inteligence není jednotná. Inteligence se vztahuje k rozumovým schopnostem a myšlení člověka. Obecně lze říci, že inteligence je rozumová schopnost řešit nové nebo složité situace. Podle některých autorů jde o biopsychosociální potenciál zpracovávat informace, které mohou být aktivované v daném kulturním prostředí k řešení problému nebo tvorbě produktů, které v dané kultuře mají hodnotu.

Inteligenční kvocient (Intelligence quotient, IQ) je index inteligence, který má normální rozložení s průměrem 100 a standardní odchylkou 15. 68% populace spadá mezi IQ skóry 85 a 115, tzn. do průměru. 95% populace se pohybuje mezi IQ 70 a 130, což znamená podprůměrné, průměrné a nadprůměrné IQ.
 
Koncept byl poprvé uveden americkým psychologem Williamem Sternem jako podíl mezi mentálním věkem a chronologickým věkem násobený 100. Od té doby bylo vyvinuto mnoho IQ testů, které jsou pravidelně standardizovány. Nejznámější IQ testy jsou například Ravenovy progresivní matice, WAIS či WISC v mnoha revizích a také Stanford-Binetova Inteligenční Škála.
 
Jedná se o rychlost a přesnost kognitivního zpracování informací. Vysoké IQ tak pomáhá především v technických oborech. IQ bývá využíváno jako prediktor vzdělávací úspěšnosti, speciálních výukových potřeb, pracovního výkonu a příjmu. Jeho limity však spočívají v tom, že obecněnezahrnuje sociální či emoční projevy jedince.
 

Více o tématu IQ např. u hesla IQ testy.

kalendář akcí
Zanechte nám zprávu
Počítadlo návštěv