• česky
  • english
  • deutch
  • rusky
  • slovensky

Ovlivňování

Ovlivňování je působení na druhé za účelem změny jejich chování, tedy aby něco dělali, či nedělali. Toto působení se může dít jak úmyslně, tak neúmyslně prostřednictvím různých komunikačních prostředků. Ty mohou být přímé (např. ústně sdělený rozkaz) či nepřímé (náznaky, tzv. podprahové signály, hypnóza, reklama apod.).

S tématem ovlivňování souvisí otázka tzv. svobodné vůle, tedy zda vůbec kdy jednáme tak, že nejme nikým a ničím ovlivňování. Svobodná vůle v tomto smyslu neexistuje, jelikož ovlivňováni jsme neustále, dvacet čtyři hodin denně, ať chceme nebo nechceme. Ovlivňování se v praxi vyskytuje ve všech společenských kontextech; neexistuje prostor, kde bychom nebyli vůbec nikým ovlivňování (i na pustém ostrově nám minimálně zůstávají naučené vzorce chování z rodiny).  Vyskytuje se tedy od běžné, přátelské otevřené mezilidské komunikace ve formě diskuse přes reklamu, po firemní, politickou či finančně oligarchickou propagandu, jak ji známe ze sdělovacích prostředků.  Speciální a pozornosti hodnou podmnožinou ovlivňování je manipulování v komunikačním/psychologickém slova smyslu.

Ovlivňování stojí a padá s přesvědčivostí; pokud je nějaký zdroj/informace/způsob podání nepřesvědčivý, má nižší potenciál ovlivnit naše chování. Bohužel nás mohou ovlivnit i informace, které vůbec vědomě neposuzujeme, ale pronikají do našeho podvědomí podprahově, nepozorovaně (reklama, film, celospolečenská nálada, atmosféra místa apod.).

Na straně ovlivňovaných hraje roli v dopadu sdělení jejich ovlivnitelnost, což je charakteristika daná způsobem vnímání informace; obsah sdělení je pro příjemce tím přesvědčivější, čím více se shoduje s tím, co už zná nebo co chce slyšet.

  • Povaha zprávy (zapadá/nezapadá do toho, čemu posluchač věří) – obvykle se mění celá skupina souvisejících názorů.
  • Názorová vzdálenost řečník – lidé se brání informacím, které odporují jejich přesvědčení a vyhýbají se těm, kteří něco takového říkají. Naopak vyhledávají takové lidi, kteří mají stejné přesvědčení („vrána k vráně sedá“) – podobnost vyvolává pocit bezpečí.
  • Čím starší člověk, tím je těžší ho přimět ke změně názoru.
  • Pouze logické argumenty platí jen na velmi objektivně uvažující osoby, jinak fungují hlavně argumenty mimo-logické, pocitové.  

kalendář akcí
Zanechte nám zprávu
Počítadlo návštěv